Hrad Točník

Hrad Točník si dal král Václav IV. postavit dvorskou hutí jako reprezentační sídlo a také jako bezpečné útočiště. Točník, jehož vývoj byl násilně přerušen husitskou revolucí, dodnes představuje jeden z vrcholů vývoje českých hradů na konci 14. století.

Hrad byl vybudován v letech 1395 - 1400 na vysokém ostrohu a od Zámeckého vrchu byl oddělen širokým a hlubokým příkopem, ze severní a jižní strany chráněn prudkými srázy. Hrad se poprvé připomíná roku 1398. A již od počátku byl projektován jako reprezentativní, architektonicky velmi vyspělá stavba. Po králově smrti (1419) odvezl z Točníka vše drahocenné král Zikmund. V roce 1421 byl hrad zastaven a od té doby se zástavní držitelé často střídali.

Po renesačních úpravách, provedených pány z Vartemberka a pány z Lobkovic, byl užíván až do období třicetileté války, během jejíhož průběhu zpustnul. Ještě v 17. století byl hrad obyvatelný. Roku 1733 byla v sále královského paláce založena poutní kaple sv. Bartoloměje. Poslední šlechtický majitel objektu Josef Colloredo Mansfeld daroval hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů.

Točník je dodnes nádhernou ukázkou architektury doby Karla IV. a patří mezi naše nejpůsobivější hradní zříceniny. Hrad Točník je znamenitou ukázkou vyspělého středověkého stavitelského umění, prolnutého prvky pozdějších stavebních úprav, např. sgrafitovou výzdobou purkrabského paláce. K pozoruhodným detailům patří kamenná erbovní galerie tvořící titulaturu Václava IV.

Probíhá zde historický experiment pod patronací ČAV a Národního technického muzea. Na vnější fasádě Královského paláce byla instalována replika středověkého šlapacího jeřábu. V současné době slouží k vyzdvižení natesaných trámů a břemen pod střechu paláce.

Ve dvouměsíčním období od 20. srpna do 20. října bude hrad patřit filmařům, kteří zde budou točit ruský film Faust režiséra Alexandra Sokurova dle předlohy Johanna Wolganga Goetha.