Kuks je perlou českého vrcholného baroka

NKP Kuks je proslulá barokními sochami M. B. Brauna a někdejším lázeňským areálem. Samotná obec Kuks leží v malebném Podkrkonoší na hlavním silničním tahu z Hradce Králové do Krkonoš. Okolí Kuksu je známé nádhernou přírodou, historickými a uměleckými památkami, které lákají turisty svými bohatými možnostmi pro výlety.

Kuks s nedalekou přírodní galerií Betlém je proslulý množstvím uměleckých památek z doby baroka. Zajímavostí je, že objekt označovaný jako státní zámek je historický hospitál a nikdy jako zámek nesloužil. Hospitál Kus je dřívější klášter se špitálem a kostelem Nejsvětější Trojice a hrobkou rodiny Sporck. Rozlehlý areál čítal řadu staveb, z nichž nejvýznamnější je objekt bývalého špitálu Milosrdných bratří.

Zakladatel špitálu František Antonín Špork (1662 – 1738) právem patřil k nejvzdělanějším osobnostem barokní doby. Špitál nechal hrabě Špork založit pro stovku chudých a přestárlých poddaných hradišťského panství. V údolí Labe tak postupně vznikl velkolepý areál lázeňských a duchovních staveb s bohatou sochařskou výzdobou. Projet vypracoval italský architekt Alliprandi. Stavby na levém břehu byly určeny společenskému životu a pravý břeh patřil záležitostem duchovním.

Kuks je mimořádným stavebním počinem barokní epochy, který svým významem překročil hranice českých zemí. Hlavní pozoruhodností Kuksu je cenná sochařská výzdoba před průčelím kostela a špitálu z let 1712 až 1731. Na mistrovském díle pracoval Matyáš Bernard Braun - sochař vrcholného baroka v Čechách. Celkem ve 24 alegorických sochách Ctnosti a Neřesti, v alegorii osmi Blahoslavenství, v plastikách Náboženství, Andělů smrti i v soše Křesťanského rytíře autor zobrazil a vyjádřil smýšlení a postoj hraběte Šporka ke světu a životu.

Světoznámý Kuks nemá příliš dlouhou historii, přesto měl dvě historické epochy. Dostupné prameny uvádějí, že první měla souvislost s nalezištěm či spíše rýžovištěm zlata, a druhá etapa souvisela s příchodem barokního umění a s ním související slávy, která sahala daleko za hranice tehdejšího mocnářství. Názory na původ názvu Kuks (také Kukus nebo Kux) údajně pocházejí ze staroněmeckého výrazu, který znamená určitý podíl z výnosu dolu. Jiné zdroje uvádějí, že jde o název pozůstatků tavby rudy.

Počátek budoucích lázní
Místní kroniky s nejistou věrohodností uvádějí informaci o studnici pojmenované Knížecí nebo Augustova. Vycházejí z faktu, že v místě dnešního Kuksu vyvěraly tři prameny, podle dávné legendy léčivé. Dá se říci, že původně pusté labské stráně byly v minulosti bohaté na minerální prameny a tři z nich měly dokonce pověst vody léčivé. Majitel panství hrabě F. A. Sporck dal v letech 1692 až 1696 tyto 3 prameny svést do kamenné nádrže ve skalní klenbě. Hrabě k nádrži nechal upravit lesní cestu a nad ní postavit kapli Nanebevzetí P. Marie a za ní dřevěné stavení s kotli na ohřívání vody. Horká voda byla odváděna potrubím do prozatímního dřevěného lázeňského domu pod kaplí. A lázně byly na světě!

Hrabě Sporck se svou geniální představivostí pokračoval v další okázalé výstavbě lázní, k čemuž přispělo také dobrozdání několika profesorů pražské univerzity, kteří v roce 1694 léčivost vody potvrdili. Záhy po této události nechal Sporck postavit velkolepý lázeňský areál a dal tak podnět ke vzniku unikátního celku, který je dokladem vrcholného evropského barokního umění. Lázně Kuks společně s nedalekou galerií Betlém vytvořily urbanisticky a krajinářky pozoruhodný komplex, který byl začátkem 18. století srovnatelný s evropskými lázeňskými středisky a zároveň se staly místem setkání umělců, vědců i politiků té doby.

Nejprve byla vystavěna lázeňská budova s kaplí na levém labském břehu. V roce 1711 ke stavbám přibyl zámek a divadlo. Do roku 1722 byla dokončena stavba lázeňského domu a Dům filosofů, ve kterém byla umístěna bohatá knihovna. Z této části se kromě širokého schodiště k řece Labe a hostince nezachovaly žádné pozůstatky.  K evropským unikátům patří zdejší barokní lékárna s původním mobiliářem z 1. poloviny 18. století.

Současný kukský areál je už jen pouhým torzem toho, co Kuks činilo před třemi stoletími Kuksem. Komplexu dominuje objekt špitálu a kostela. Zámek samotný stával na levém břehu Labe asi 350 metrů severně od špitálu. Bývala to obdélná dvoupatrová budova s trojúhelníkovým štítem v hlavním jižním průčelí. Vstupní průčelí bylo opatřeno balkónovým portikem na pětidílné arkádě. Přízemí zámku tvořil velký sál a deset účelně zařízených koupelen. V 1. podlaží byl rovněž velký sál, zdobený štukem a freskami. Interiéry zámku se nedochovaly. Ze samotného zámku zůstalo jen přístupové schodiště od Labe a nepatrné zbytky zdiva.

Ke Kuksu patří ještě Betlém s Braunovými sochami a reliéfy tesanými přímo do pískovcových skal vzniklý v období let 1726 až 1733. Matyáš Bernard Braun zde vytvořil pro hraběte Šporka přírodní galerii soch. Braunův Betlém byl v září 1999 zařazen do seznamu a vyhlášen jako jedna ze stovky nejohroženějších památek světa.

Vinohrad v Kuksu
V roce 2005 získala perla vrcholného českého baroka – Hospital a zámek Kuks – novou dominantu – vinohrad. Vysvěcení znovu obnoveného vinohradu se uskutečnilo za účasti arcivikáře Mons. Sochou – tajemníka Královéhradecké diecéze. Vinohrad se tak stal staronovou spojnicí světského a duchovního břehu bývalých lázní od vinohradu k hospitálnímu trojičnému kostelu.

Dopravní dostupnost
Kuks je dobře dostupný autem, vlakem i autobusem. Autem se do Kuksu dostanete po silnici z Jaroměře do Dvora Králové, autobusem přímo z Prahy a vlakem od Hradce Králové po trati Jaroměř – Stará Paka.