Sedlecká cisterciácká katedrála

1.4.2026 / redakce

Sedlecký klášter u Kutné Hory patří k nejstarším cisterciáckým opatstvím v Česku a ukrývá monumentální katedrálu Nanebevzetí Panny Marie. Významná gotická stavba, později upravená v barokní gotice, je dnes součástí památek UNESCO.

Cisterciácký řád byl založen ve francouzském Citeaux roku 1098 opatem benediktinského kláštera z Molesme Robertem a 22 dalšími mnichy, původně jako reformní odnož benediktinského řádu, od roku 1100 samostatná. Postupně došlo k rozšiřování řádu zakládáním nových klášterů, a to převážně v odlehlých a nehostinných končinách, aby mniši nepřicházeli do kontaktu s obyvatelstvem a snáze tak mohli dodržovat přísnou řeholní kázeň bez světských svodů.

V roce 1142 byl velmožem Miroslavem z Cimburka založen cisterciácký klášter v Sedlci u Kutné Hory, který se tak stal nestarším cisterciáckým opatstvím v Čechách. Došlo k tomu přitom proti zásadám uvedeným výše, neboť tato oblast byla v té době již relativně kultivovanou kulturní krajinou. To vede mnohé ke spekulacím, že se tak stalo v souvislosti s místními ložisky stříbra.

Jisté je, že klášter se stal postupně velmi bohatým a vlivným. V letech 1282-1320 zde začala výstavba monumentálního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který se stal první gotickou stavbou katedrálního typu v Čechách a dnes patří mezi naše nejdůležitější gotické památky. Celková délka sedleckého chrámu je 87 metrů. Pětilodní budova s věncem sedmi kaplí kolem presbytáře silně působí na své návštěvníky i dnes a ve své době byla něčím opravdu výjimečným. Vždyť do úplného dokončení chrámu sv. Víta na Pražském hradě šlo o vůbec největší stavbu v našich zemích.

V cisterciáckém duchu strohosti a čistoty postrádala katedrála věž, barevná okna i výraznější vnitřní a vnější výzdobu. Současná vnitřní výzdoba pochází převážně z první poloviny 18. století.

Během husitských válek v roce 1421 byl však chrám pobořen a vypleněn husity a jeho sláva nadlouho pohasla. Až teprve roku 1699 začala obnova trosek chrámu ve slohu tzv. barokní gotiky s jedinečným spojením obou stylů. Opravu a přestavbu dokončenou roku 1709 měli „na svědomí“ Pavel I. Bayer a Jan Blažej Santini Aichl a je nutno říci, že se jim dílo povedlo.

Další příznivé období trvalo do roku 1783, kdy byl nařízením císaře Josefa II. cisterciácký klášter zrušen, mniši přeloženi, kostel odsvěcen a dočasně využíván jako sklad mouky. Později sem byla z nedalekého Golčova Jeníkova přenesena tabáková režie.

Ani další léta nebyla místu příznivě nakloněna. Původní velký areál kláštera se zmenšil a byly zbořeny nejen mnohé hospodářské budovy, ale i kostel sv. Filipa a Jakuba ze 13. století.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie naštěstí zůstala ušetřena a v roce 1995 byla spolu s historickým centrem Městské památkové rezervace Kutná Hora a tamní katedrálou sv. Barbory zapsána na seznam památek UNESCO, ačkoliv její stav by se dal tehdy označit jako žalostný.