Zámek Hrádek u Nechanic

Zámek Hrádek u Nechanic leží v mírně zvlněném kraji na západ od Hradce Králové. Národní kulturní památka patří mezi nejvýznamnější pamětihodnosti romantického období. Zámek byl postaven v letech 1839 až 1857 a v zámecké budově už tehdy bylo dokonce moderní ústřední vytápění a boiler nad vanou.

Zámek Hrádek u Nechanic bezesporu patří k našim nejmladším stavebním památkám. Historie zdejšího panství však samá mnohem více do vzdálenější minulosti. O existenci Hrádku existují písemné záznamy už z roku 1377. Až o 450 let později koupil nechanické panství Arnošt Kryštof z Harrachu. Právě tento majitel rozhodl v těchto místech o vystavění letního sídla svého rodu.

Stavitelé zámku, který byl stavěn ve stylu tudorské gotiky, se nechali inspirovat projektem přestavby anglického zámku Crewe Hall, který nikdy nebyl zrealizován. Část lesa v britském stylu byla nahrazena stylovým trávníkem, který je dodnes ceněn zejména hráči golfu.

Přestože historie zámku není příliš dlouhá, dokázali tato místa ve velmi krátkém čase navštívit výrazné osobnosti našich dějin. Rod Harrachů měl zámek ve svém majetku až do roku 1945 a jeho nejvýraznějším představitelem byl Jan Nepomuk z Harrachu – politik a prezident Společnosti muzea království českého. Na zámku trávil nějaký čas dokonce korunní princ Albert Saský. Bylo to kolem roku 1866, kdy se ve slavné bitvě u Hradce Králové střetla pruská a rakouská vojska.

Na zámku pobývaly také další výrazné osobnosti kulturního života jako například spisovatel Alois Jirásek, dramatik Josef Štolba, národopisec Vojta Náprstek a také básník a archeolog Jan Erazim Vocel. Na Hrádek u Nechanic zavítal také 11. dubna 2001 tehdejší prezident Václav Havel.

Vnitřní prostory zámku jsou zařízeny starožitnostmi z prastarých šlechtických sídel v Itálii a Rakousku. Při zařizování interiéru zámku dali Harrachové především na to, aby byla povýšena starobylost a majestát jejich rodu. Kromě dekorací, stylového nábytku a koberců se zde ocitly celé portály a kazetové stropy. Při prohlídce zámku je pak velmi těžké uvěřit, že tomuto objektu je sotva sto padesát let.

Prohlídka zámku nabízí dva okruhy. Ten kratší z nich je bezbariérově přístupné přízemí, kde je možné shlédnout Rytířský sál, který navazuje na sál Zlatý, jenž je zřejmě nejkrásnější místností celého zámku. Pozornosti návštěvníků by ve Zlatém sále neměly uniknout hodiny, které se maskují za sochu orlice. Od ruského cara Petra I. je dostal císař Leopold I. a na zámek k Harrachům se dostaly až při dražbě panovníkova majetku. Každou hodinu prý orlice mávala křídly, klapala zobákem a koulela očima. Další takový zvláštní časoměřič se na světě nachází už jen jeden, a to v petrohradské Ermitáži.

Jiné hodiny v Rodinném salonu ukazují kromě času i fáze Měsíce či postavení Slunce a planet vůči zvěrokruhu. Harrachové však šli s dobou a na zámku najdete také jedny z prvních digitálních hodin, které byly zhotoveny v roce 1930 v Anglii.

Interiéry zámku nabízejí k prohlídce zlacené tapety z telecí kůže nebo portréty Leopolda I. a Eleonory Magdaleny Falcko-Neburské – údajně nejošklivějšího evropského páru 17. století. Za pozornost stojí právě zlacené tapety, které tvoří kožené obdélníky s kolorovanými ornamenty. Říká se, že na každý obdélník padlo celé tele. Unikátem je zřejmě klavír převlečený za vyřezávanou skříň a také krb obložený 25 tunami mramoru, případně kazety na vrchcáby, jejíž víko je zhotoveno z 35 druhů vzácných dřev.

Pánská část přízemí zámku zahrnuje hernu s masivním kulečníkovým stolem z roku 1842 a knihovnu, která opatruje na pět a půl tisíce svazků v osmi jazycích. V knihovně však nejsou jen knihy skutečné, ale jsou tu také uloženy umělé napodobeniny, které maskují tajné dveře vedoucí k další komnatě, kde se v těchto místech nachází krb. Žár z ohně by totiž mohl skutečné knihy poškodit.

Do 1. patra stoupají návštěvníci po nádherném dubovém schodišti, které je obdivuhodné tím, že není ničím podepřeno. Jeho váha je totiž rovnoměrně rozložena do obvodových zdí. V salonu hraběte může návštěvníky zaujmout skříň zdobená filigránskou řezbou. Nejde však o skříň, ale o chytře maskovaný vchod na toaletu. Pracovně hraběte vévodí nádherný skleněný lustr, který byl vyroben před 400 lety na ostrově Murano v benátské laguně, v níž dodnes sídlí nejstarší sklárna na světě.

Při zkoumání 1. podlaží zavítají výletníci do soukromých pokojů hraběcí rodiny. Zajímavostí je, že pánská a dámská část komnat je oddělena dvojitými dveřmi se samostatnými zámky. Pikantní zámecké historky praví, že pokud chtěla hraběnka, aby její choť přišel plnit své manželské povinnosti, nechala mu u večeře svůj klíč pod prostíráním.

Vybavení Orientálního salonu jistě zaujme nejednoho příznivce exotiky. Vystavené exponáty zde byly přivezeny až z Japonska a Číny. Mezi přehlídkou zajímavých exemplářů zaujme jistě kompletní samurajská zbroj. V sakristii je k vidění vzácný ornát, pro jehož zhotovení posloužily svatební šaty manželky nejslavnějšího majitele Hrádku – Jana Nepomuka z Harrachu. Panna Maria a Ježíšek zde mají vyšity vlasy pravými vlasy lidskými.

Vrcholem prohlídky je kaple sv. Anny, zejména pro její čistě novogotický interiér. Zdejší oltář, jeho autorem je vídeňský řezbář František Schrott, osvětluje věčné světlo, které sem bylo dovezeno až z chrámu sv. Marka v Benátkách. V kapli se nachází rovněž vůbec nejstarší exponát na zámku. Jde o románskou kropenku na svěcenou vodu, jejíž stáří je odhadováno na téměř tisíc let.

V blízkosti Hrádku se na precizním anglickém trávníku hraje golf. Okolní terén je vhodný pro cykloturistiku i pěší procházky.