Luxor

Poklidné město Luxor (Théby, Veset) ležící na břehu Nilu se může pochlubit největší koncentrací faraonských památek z celého Egypta včetně rozsáhlého komplexu chrámu v Karnaku – jedné z nejúžasnějších staveb, jaká kdy byla postavena. Luxor leží 700 km na jih od Káhiry a je po pyramidách největší atrakcí v Egyptě. Mluví se o něm jako o největším muzeu pod širým nebem.

Osídlení této oblasti sahá až 4 tisíce let př. n. l. Město Luxor je postaveno v souladu s pravidly egyptského náboženství, východ slunce je symbolem zrození – života a západ je symbolem smrti. Na východním břehu se nachází nespočetné množství památek, především chrámů, na západním pak slavné Údolí králů, Dér el-Bahrí (Hatšepsutin chrám), Medínit Habú, Memnónovy kolosy, atd. Za návštěvu stojí také muzeum v Luxoru a muzeum mumifikace.

Théby stály na vrcholu své slávy po dobu 500 let až do konce období Nové říše a vlády posledního z Ramesseů (1069 př. n. l.), Město zůstalo zachováno i za řecko-římského období, avšak během arabské invaze do Egypta v sedmém století našeho letopočtu upadlo do zapomnění. Objevila ho až Napolonova expedice do Egypta v 18. století, která zde objevila chrámy a oblast identifikovala jako staroegyptské město Théby, známé ze starověkých záznamů. Arabští vesničané žijící mezi ruinami pokrytými pískem nazývali toto místo Al-Uksor - Paláce. Tento název Evropané převzali jako Luxor.

Všechno tu má viktoriánský nádech posílený majestátním vzhledem hotelu Winter Palace, který byl postaven v 80. letech 18. stol., kdy se stalo cestování na dlouhé vzdálenosti výsadou boháčů. Hoteloví hostí patřili také k prvním, kteří se v roce 1922 dozvěděli o Tutanchamonově hrobce, kterou objevil Howard Carter.

Chrám v Luxoru

Luxorský chrám se nachází na břehu Nilu uprostřed města a řadí se k nejpůsobivějším ze všech egyptských faraonských památek. Chrám v Luxoru je stavba megalitických rozměrů. Jeho stavba se uskutečňovala během období Nové říše. Je propojen s chrámem v Karnaku cestou lemovanou sfingami. Na jeho stavbě se podíleli hlavně Amenhotep III. (základy) a Ramsesse II. (dokončil jej).

Také další faraoni se podíleli na jeho dekoraci a stavbě menších částí jako Achnaton, Tutanchamon a další. Vstupní brána je tvořena dvěma obřími sedícími sochami Ramsesse II. a dvěma ohromnými obelisky po každé straně vchodu. Dále jej tvoří obrovské nádvoří, sloupořadí, atrium, komora zrození, obětní sál, vestibul, svatyně bárky a další svatyně, sály věnované bohům, atd.

Muzeum mumifikace v Luxoru

Muzeum je další dominantou na seznamu pamětihodností města a plně se zaměřuje na egyptské pohřební techniky, i když hlavními exponáty nejsou pouze mumie. Uvnitř tlumeně osvětlené haly je řada nástěnných popisů exponátů. Je zde například vystavena Masahartiova mumie, velekněze boha Amon-Réa z 21. dynastie (10. stol. př. n. l.). Mumie je velmi dobře zachována, protože veleknězova mumie má vlasy i vous a celkově vypadá, jakoby jen spala. Další expozice se zaměřuje na nástroje a materiály používané při procesu mumifikace. V dalších vitrínách jsou k vidění četné materiály potřebné k mumifikaci – např. natronové soli, pryskyřice, pyliny a plátěné bandáže.

Luxorské muzeum 

Bezesporu se řadí k nejlepším muzeím v Egyptě zaměřeným na staroegyptské pohřební předměty a sochy nalezené v Luxoru a jeho okolí. Obsahuje sice pouhý zlomek starověkých památek vystavených v káhirském Egyptském muzeu, ale vystavené exponáty mají vhodné nasvícení, prostory jsou klimatizované a všechny exponáty jsou dobře popsány. Je to vlastně galerie s jednou řadou exponátů, kde milovníci historie najdou 16 z celkem 24 soch v životní velikosti, které byly náhodou objeveny, když archeologové v roce 1989 sbírali vzorky zeminy v luxorském chrámu. Dominantu nálezů tvoří socha stojící v čele síně. Je to 2,5 metru vysoká socha stavitele chrámu Amenhotepa III., zhotovená z červeného křemence. Všechny další mimořádné exponáty v horním patře patří do období vlády faraona Achnatona (zde je uváděn jako Amenhotep IV.), druhého syna a nástupce Amenhotepa III., který obrátil svět starověkého Egypta naruby.

Nedaleko Luxorského muzea se nachází dům Chicago, který je egyptskou základnou vysoce váženého Institutu orientalistiky na universitě v Chicagu, který se od roku 1924 zabývá pracemi na faraonských vykopávkách. Atraktivní alternativou pěší procházky městem je možnost použít koňské drožky, které se zde říká kaléška. Hlavními ulicemi města až do brzkých ranních hodin jich neustále projíždějí tucty.

Memnónovy kolosy 

Memnónovy kolosy jsou dvě sedící obří sochy z kamene (dvojčata) znázorňující faraona Amenhotepa III. situované na západě města Luxor v blízkosti Medínit Habú. Jeho ruce spočívají na kolenou a jeho pohled směřuje k východu ve směru řeky Nilu a vycházejícího slunce. Dvě menší figury jsou umístěny vedle jeho nohou. Reprezentují jeho manželku a matku. Na postranních deskách trůnu se nachází bůh Hapy. Sochy jsou vytesány do bloků z křemene dovezeného speciálně z Gízy a z lomů Džebel el-Silsila na severu Asuánu. Celková výška soch je 18 metrů. Luxorské muzeum a káhirské Egyptské muzeum mají mezi svými exponáty i sochy pocházející z tohoto areálu.