Luzern je geografickým i duchovním středem Švýcarska

Luzern je geografickým i duchovním středem Švýcarska

Luzern coby největší město centrální části Švýcarska se rozkládá na obou březích řeky Reuss, která se vlévá do blízkého jezera Vierwaldstättersee. Příjemnou scenérii doplňují okolní hory Riga a Pilátus. Luzern je pro turisty přitažlivý svým pověstným šarmem a jedinečným charakterem, který nabízí klasickou kombinaci – jezero a hory.

Luzern je zároveň jedním ze švýcarských kantonů. Jezero, u jehož břehů je Luzern situován, bývá někdy nazýváno Luzernské jezero, neboť složenina Vierwaldstättsee je překládána jako Čtyřkantonální jezero – podle lesnatých kantonů Uri, Schwyz, Unterwalden a Luzern, na jehož rozhraní leží.

Zdejší kraj u jezera si už v 1. století př. n. l. si zvolily keltské kmeny Rétů a Helvetiů za svůj domov. Krátce před začátkem našeho letopočtu sem pronikli Caesarovi vojáci a založili v těchto místech římskou kolonii. Nejstarší dějiny Švýcarska však ovlivnily i dvě místní hory. O skalním masívu Pilatus a hoře Rigi bylo psáno už v letopisech z roku 1353. Tehdy se hoře ještě říkalo latinsky Regina Montium – Královna hor. Až mnohem později asi v 17. století získala zdomácnělé jméno Rigi. Dosud patří k nejuctívanějším horám Švýcarska, ale jezdí k ní hlavně obyvatelé Švýcarska.

Původně byl Luzern jen malou rybářskou vesnicí. První písemné zmínky pocházejí z poloviny 8. století, kdy sem přišli benediktýnští mniši, aby zde založili klášter sv. Leodegarda. Kolem kláštera se vyvíjel čilý obchodní ruch a zemědělské aktivity, jejichž zásluhou se nepatrná vesnička změnila ve skutečné město se strategickým významem. Ve středověkém městě Lucernia byly tehdy postaveny veřejné budovy, tržní náměstí a hradby.

Období 16. století zastihlo Luzern v předních řadách protireformačního hnutí. Ve dnech Helvetské republiky, která ve Švýcarsku vznikla po francouzské okupaci, se stal Luzern dokonce hlavním městem státu. Tato republika však neměla dlouhého trvání, a tak si Luzern dlouho neudržel vůdčí postavení a stal se posléze jen hlavním městem kantonu Luzern.

Řeka Reuss rozděluje Luzern na Staré a Nové Město. K nejznámějším symbolům Luzernu patří Kaplový most a Vodní věž. Kapličkový most přes řeku Reuss se v minulosti stal součástí městského opevnění, k němuž přiléhá i kruhová vodní stavba věže, připomínající kapli. Odtud pochází název mostu – Kapellbrücke. Kaplový most přivede návštěvníky přímo do historického centra Luzernu.

Slavný most Kappellbrücke spojuje jižní a severní břeh řeky Reuss zrovna v místech, kde řeka ústí do Vierwaldstättského jezera. Nejstarší dřevěný most pro pěší v Evropě je asi 170 metrů dlouhý a byl postaven v roce 1333. Zdi mostu zdobilo 112 deskových maleb na dřevě, které zobrazovaly historii města a celého Švýcarska. Autory díla byli umělec ze 17. století Hans Wängmann a jeho syn Hans Ulrich. Když most v roce 1933 vyhořel, byly starobylé malby nenávratně zničeny. Nová výzdoba je na švýcarské poměry poněkud revoluční. Její pojetí je zcela moderní, které historické i současné události země vyjadřují s lehkou ironií a humorem s nadsázkou. Například cyklus Vstup Švýcarska do Evropského společenství vyvolává úsměv stejně jako ironický pohled na současný občas hektický život Švýcarska.

Uprostřed mostu se tyčí osmiboká věž Wasserturm – Vodní věž, která v minulosti sloužila také jako maják, vodárenská věž, vězení s mučírnou nebo pokladnice města a archiv. V současnosti v ní má sídlo Asociace dělostřeleckých veteránů.

Bezesporu nejznámějším symbolem Luzernu je Lví památník – památník švýcarské gardě, která padla v Paříži 10. srpna roku 1792, když dav dobyl Tuileries. Tragédie tehdy otřásla celým Švýcarskem. Devět metrů dlouhá plastika umírajícího lva vytesaného z pískovce připomíná hrdinskou smrt vojáků švýcarské gardy. Památník vytvořil v roce 1821 sochař Lukas Ahorn podle návrhu dánského sochaře Bertela Thorwaldsena.

Nad Lvím památníkem se nachází zvláštní geologický úkaz přístupný veřejnosti pod názvem Ledovcová zahrada. V roce 1872 zde byla dělníky při výkopových pracích objevena skála s 32 velkými otvory. Díry zvané obří hrnce jsou výsledkem pomalého působení vody na ledovec Russe, který kdysi pokrýval celé zdejší území. Nejhlubší z 32 hrnců dosahuje hloubky 9 metrů s průměrem 7,5 metru. Expozice v nedalekém muzeu ukazují například, že ještě před tím, než zdejší území pokryl ledovec, byla na místech dnešního Luzernu písečná pláž s palmovým hájem. Jsou tu vystaveny také kromě zkamenělin ještě miniatury typických švýcarských domů, nábytek a předměty ze starého Luzernu a zajímavá plastická mapa Švýcarska z roku 1762.

Jednou z nejpůsobivějších památek Luzernu jsou hradby s devíti věžemi, které se zvedají nad Museggskými kopci a v turistické sezóně poskytují návštěvníkům nádherný rozhled po okolí. Hradební opevnění se dochovalo v délce 870 metrů. První věž se jmenuje Dächliturm, po ní následuje Větrná věž, Prašná věž a Ochranná věž. Věž Zytt je jedna z nejstarších věží s hodinami, jejichž hodinové stroje byly vyrobeny kolem roku 1400. Strážní věž je vysoká 9 metrů. Věž Luegisland je první a nejstarší věží, která přehlíží okolní prostor z výšky 53 metrů. Dále následuje věž Männliturm s otevřenou pozorovatelnou na vrcholu a Nüllturm, která je 30 metrů vysoká a má zdi tlusté 180 centimetrů. Dalším místem s ideálním výhledem na město je zámek Gutsch, ve kterém pobývala anglická královna Viktorie.

V centru města se nachází spousta malebných náměstí s kašnami a měšťanskými domy s bohatě zdobenými a malovanými štíty. Stará radnice byla postavena v letech 1602 až 1606 na ruinách dřívější radnice, která se stářím zřítila. Sochy, které ji zdobí, jsou dílem italského sochaře Antona Isenmanna. Katedrála sv. Legera je nejdůležitější kostel ve městě zasvěcený luzernskému patronu sv. Leodegardovi. Nejvýznamnější katedrálou přestavěnou v pozdně renesančním stylu tzv. „jezuitského baroka“ byl v 17. století postavený Jezuitský kostel.

Luzern je bezpochyby také městem muzeí, z nichž největší svého druhu v Evropě je Švýcarské muzeum dopravy, které nabízí průřez historií mechanizované dopravy od jejího počátku až po současné kosmické programy. Bohaté sbírky má Historické muzeum a Muzeum přírodopisné, Muzeum Richarda Wagnera a Muzeum švýcarských krojů a zvyků. Unikátní Picassova sbírka obrazů se nachází v paláci Am-Rhyn Haus z 16. století. Muzeum představuje malířovy kresby, obrazy a rytiny ze sbírky rodiny obchodníka Rosengarta.

Luzern nabízí bloumání dlážděnými uličkami kolem cechovních domů bohatě zdobených freskami, návštěvy galerií, nejrůznější nákupy, ale především procházky po nábřeží u jezera. Výchozím bodem k procházce po Luzernu může být jeho současná moderní chlouba – budova KKL (Kultur und Kongress zentrum Luzern). Pozoruhodný objekt ze skla a oceli, jehož dominantním prvkem je střecha, postavil v roce 1998 známý francouzský architekt Jean Nouvel.

Návštěvu Luzernu by určitě měla završit projížďka po pátém největším jezeře Švýcarska, kterému se říká jezero čtyř kantonů. První kolesový parník zde uvedli do provozu už v roce 1837. Na březích jezera dnes parníky zastavují na 33 místech. Zajímavá je trasa po jezeře vedoucí mezi Luzernem a Flüelenem, při níž je možné dojet a k historickému místu založení švýcarské konfederace na louce Rütli.

-ar-
Foto 3,4,5 - Pixabay

Další články ze Švýcarska:
Arbon jsou Pompeje východního Švýcarska
Davos to je luxusní místo VIP hostů
Lausanne je nejvíc sexy město Švýcarska
Aarau má starobylý ráz
Kosmopolitní Ženeva

Článek byl zobrazen 21 788 krát.