kanton Glarus

kanton Glarus

Glarus - informace o kantonu

Na východě centrálního Švýcarska se na území o rozloze 685 km2 rozkládá německy mluvící kanton Glarus. Jeho povrch je značně hornatý, na území kantonu se nachází Glarnské Alpy vyznačující se vysokými zaledněnými štíty a dlouhými hlubokými údolími. Nejvyšším vrcholem je nesnadno dostupný Tödi dosahující nadmořské výšky 3614 metrů.

Historie kantonu byla od pradávna ovlivňována náboženstvím. Obyvatelé zdejšího údolí Linth bylo v 6. století konvertováni na křesťany irským mnichem svatým Fridolínem, který je dodnes vyobrazován na erbech. Fridolín založil klášter Säckigen situovaný v blízkosti Basileje. Od 9. století byl celý Glarus majetkem tohoto kláštera, v roce 1288 pak Habsburkové prohlásili klášter za své vlastnictví. Kanton Glarus se v roce 1352 připojil ke Švýcarské konfederaci. V letech 1506 až 1516 byl v Glarusu knězem reformátor Huldrych Zwingli. Jeho učení uznávala spousta lidí až do roku 1564, kdy byli všichni jeho následovníci vyhlazeni.

V oblasti poté probíhaly četné nepokoje mezi katolíky a protestanty. V roce 1623 muselo být v zájmu zachování míru vyhlášeno, že obě strany mohou mít vlastní sněm zvaný Landsgemeinde. O něco později, v roce 1683 získala každá strana svolení založit svůj vlastní tribunál. V období mezi lety 1789 až 1803 byl kanton Glarus částí kantonu Linth, který nechal založit sám Napoleon. V roce 1803 byl však kanton znovu obnoven a roku 1836 byly obě znepřátelené části pod vedením jednoho z Landsgemeindu sjednoceny.

Povrch kantonu Glarus je z velké části hornatý, stal se tak oblíbeným cílem pěších turistů, cyklistů i milovníků zimních sportů. Oblast je vyhledávaná po celý rok a nabízí nespočet možností sportovního vyžití. Kromě nejvyššího vrcholu Tödi se zde nachází ještě další zajímavé vrcholy, jako je Oberalpstock (3328 m), Clariden (3267 m), Vorab (3028 m) a Glärnisch (2910 m). Na území kantonu se rozkládá také velké jezero s názvem Walensee. Kromě turistického ruchu je velmi významným odvětvím ekonomiky průmysl, zejména tedy těžba dřeva. Od 17. století probíhá v Glarisu také těžba břidlice. V minulosti se spousta místních věnovala také předení ovčí vlny. V polovině 19. století zasáhla region ekonomická krize, což se odrazilo na hromadné emigraci obyvatelstva za oceán. Industrializace ve 20. století pak s sebou přinesla vodní elektrárny, železárny a papírny. 

Celkově žije na území kantonu Glarus asi 45 tisíc obyvatel, jejichž rodným jazykem je němčina. Mnoho z nich (cca 6000) se usadilo v hlavním stejnojmenném městě Glarus. Jde o jedno z nejmenších hlavních kantonálních měst ve Švýcarsku. Je situováno zhruba 20 kilometrů jižně od jezera Walensee. V roce 1861 zasáhl město rozsáhlý požár, který zničil téměř všechny historické památky. Dnešní podoba metropole tak pochází z konce 19. století, kdy byl Glarus znovu vybudován. Nepřehlédnutelnou dominantou města je kostel Stadtkirche, který se pyšní dvěma 61 metrů vysokými zvonicemi.