kanton Ženeva

kanton Ženeva

Ženeva - informace o kantonu

Nejzápadnějším švýcarským kantonem je Ženeva rozkládající se u jižního břehu Ženevského jezera. Tento kanton nazývá sám sebe republikou, celý jeho francouzský název tak zní „République et Canton de Genève“. Kanton má rozlohu 282 kilometrů čtverečních a žije v něm asi půl milionu obyvatel.

V rámci Švýcarska sousedí kanton Ženeva s dalším kantonem Vaud, jinak jej obklopují francouzské departamenty Ain a Horní Savojsko. Současné hranice kantonu byly určeny již v roce 1815, tedy v době, kdy přistoupil ke Švýcarské konfederaci. V minulosti byla tato oblast Švýcarska ovlivňována svým západním sousedem, tedy Francií mnohem více, než jiné části země. Kanton Ženeva je tak výhradně frankofonní.

Kanton nese název po své metropoli Ženevě, díky které se stal jednou z nejvíce kosmopolitních oblastí Švýcarska. Prolínání mnoha národností a kultur na tak malém prostoru zde má dlouholetou tradici. Ženeva byla v minulosti také centrem kalvinistické revoluce, což má velký vliv na celý kanton. Ten je tak baštou protestantského křesťanství a to i přesto, že ve 2. polovině minulého století značně vzrostl počet katolíků díky imigrantům z alpských zemí a francouzských území v jižní Evropě. Ženeva je stále považována za silně protestantskou. Od roku 1907 však v kantonu platí odluka církve od státu, tak jako je tomu ve Francii.

Ženeva je se svými 400 tisíci obyvateli třetím největším švýcarským městem. Je obchodním, bankovním a ekonomickým centrem kantonu. Své sídlo zde má velké množství švýcarských bank a průmyslových firem. Stala se rovněž centrem hodinářského průmyslu a oblíbenou destinací pro pořádání kongresů. V Právě v Ženevě sídlí vedení mnoha mezinárodních společností a organizací, jako například některé odborné organizace OSN. Kromě Ženevy pod sebe kanton Ženeva zahrnuje ještě dalších 44 obcí. K těm největším paří Vernier s 30 tisíci a Lancy s 27 tisíci obyvateli. Kanton se dále nedělí na žádné okresy.

Pro krajinu kantonu Ženeva je typická jen mírně zvlněná krajina, jejíž nejvyšší vrchol Les Arales dosahuje výšky pouhých 516 metrů nad mořem. Časté jsou také zalesněné náhorní plošiny, široká údolí a alpská jezera. Zdejší úrodná půda je ve většině případů osázená vinnou révou.