kanton Neuchâtel

kanton Neuchâtel

Neuchâtel - informace o kantonu

V západní části Švýcarska najdeme kanton Neuchâtel, který zaujímá 803 kilometrů čtverečních. Po více jak 2000 let je tato oblast spojena s vinařstvím, proto zde krajinu ve velkém pokrývají vinice a v místních vesnicích fungují desítky vinných sklípků, které nabízejí své výtečné produkty veřejnosti.

Kanton Neuchâtel sousedí na severovýchodě s kantonem Bern, na jihu s kantonem Vaud a na severozápadě s Francií. V jihovýchodní části kantonu se rozprostírá Neuchâtelské jezero, které odvodňuje jižní část kantonu. První zmínky o této oblasti pocházejí z roku 1011, kdy nechal burgundský vládce Rudolf III. na břehu tohoto jezera vybudovat hrad, který věnoval své ženě Irmengarde. Kantonem protéká také řeka Doubs, které zase odvodňuje jeho severní část. Na území Neuchâtelu se zvedá pohoří Jura.

Do roku 1814 byla tato oblast známá jako knížectví Neuchâtel, které se o rok později připojilo ke Švýcarské konfederaci. Neuchâtel tak byl jediným členským státem Švýcarska, který byl zároveň monarchií. V roce 1848 proběhla revoluce, během níž se stal Neuchâtel také republikou. V roce 1857 se však kanton svých nároků vzdal. V současnosti žije na území kantonu okolo 170 tisíc obyvatel, jejichž úředním jazykem je francouzština.

Kanton Neuchâtel se dělí na tři regiony. Prvním regionem je Vignoble rozkládající se v blízkosti Neuchâtelského jezera. Jméno regionu je odvozeno od vinic, které se zde v minulosti nacházely a dnes stále nachází. O něco severněji je situován region Les Vallées, který pod sebe zahrnuje dvě údolí – Ruz a Val de Travers. Obě údolí leží v nadmořské výšce okolo 700 metrů. Nejvyšším regionem tohoto kantonu je Neuchatelois nacházející se ve výšce 900 až 1065 metrů nad mořem. Je tvořen dlouhým údolím, v němž jsou roztroušena města jako La Chaux de Fonds, La Brévine nebo Le Locle.

Hlavním městem kantonu Neuchâtel se stal stejnojmenný Neuchâtel, někdy nazývaný též německy Neuenburg. Neuchâtel rozkládající se na severozápadním břehu Neuchâtelského jezera je považován za nejfrancouzštější ze všech švýcarských měst. Francouzský vliv zde převládá jak v architektuře, tak i ve stylu života 30 tisíc místních obyvatel.