Švýcarské Alpy

Švýcarské Alpy

Švýcarské Alpy

Horský systém známý jako Švýcarské Alpy zabírá více než 60% území Švýcarska a nadřazeným celkem jsou mu Alpy. Řada vrcholů na tomto území přesahuje výšku 4000 metrů nad mořem a v těch nejvyšších partiích Švýcarských Alp se nachází dokonce nejvyšší koncentrace ledovců v kontinentální Evropě.

Díky svému hornatému povrchu je Švýcarsko označováno za „alpskou zemi“. Jako nejvyšší hora země bývá uváděna Dafourspitze (známá také pod názvem Monte Rosa) vysoká 4634 metrů, která leží na hranici s Itálií. Jelikož se ale Švýcaři nechtějí o svou nejvyšší horu s nikým dělit, nepovažují Dafourspitze za skutečně švýcarskou horu. Proto se někde můžete setkat s tím, že je jako nejvyšší hora Švýcarska uváděn sice nižší, ale tentokrát již 100% švýcarský vrchol Dom dosahující nadmořské výšky 4545 metrů. Tyčí se mezi vysokohorskými středisky Saas Fee a Zermatt. Nejznámější horou je však 4478 metrů vysoký Matterhorn, který si pro jeho charakteristickou a ledovcem vybroušenou špici nemůžete splést s žádným jiným vrcholem.

Na území Švýcarska se nachází hlavně pohoří spadající pod Západní Alpy, pouze malá část na východě a jihu patří pod Východní Alpy. Švýcarské Alpy se dále dělí na několik horských skupin, jako jsou například Bernské, Freiburské, Appenzellské, Tessinské, Urnské, Walliské, Glarnské, Rétské a Plessurské Alpy, Bernina a mnoho dalších. Z geologického hlediska je dominantním prvkem těchto horských celků vápenec, ale zastoupena je také břidlice, rula, žula a slepenec. V nejvyšších polohách Alp se dochovaly rozsáhlé ledovce, z nichž největší je Aletschský ledovec. Nachází se v Bernských Alpách rozkládajících se přibližně ve středu země a může se pochlubit rozlohou 169 km2. Ledovec spadá ze sedla Jungfraujoch směrem na jih, splazem dlouhým 26 kilometrů. Vrstva ledu je na mnoha místech silná až 1 kilometr.

Švýcarské Alpy v současnosti patří k nejnavštěvovanějším destinacím cestovního ruchu. Nabízí totiž okouzlující a nedotčenou přírodu a to i přesto, že první turisté se v těchto místech začali objevovat již na počátku 19. století. Za nejoblíbenější část Švýcarských Alp jsou považovány Bernské Alpy, kde se nachází největší koncentrace horských vrcholů, pod nimiž jsou roztroušeny malebné vesnice. Hojně navštěvované jsou také Walliské Alpy s živým střediskem Zermatt, z něhož se podnikají výstupy na slavný Matterhorn. Jihovýchod Švýcarských Alp ukrývá věhlasná střediska St. Moritz a Davos. Za nejslunečnější jsou zase považovány Lepontské Alpy, které se tváří jako by již byly součástí sousední Itálie. Italština je nejvíce slyšet ve střediscích Lugano a Locarno.

Za největší turistickou atrakci Švýcarských Alp je považována nejvýše položená železniční trať Evropy vedoucí na Jungfraujoch. Nachází se ve výšce 3 454 metrů nad mořem pod trojicí vrcholů Jungfrau (4 158m), Mönch (4 107m) a Eiger (3 970m). Stavba této tratě s převýšením 1400 metrů začala v roce 1896 a dokončena byla roku 1912. V současnosti je sedlo Jungfraujoch označováno za Mekku švýcarské vysokohorské turistiky.

Švýcarské Alpy jsou oblastí bohatou na srážky, které jsou samozřejmě závislé na nadmořské výšce. V průměru zde ročně spadne 1000 mm srážek, nejvíce srážek každoročně zaznamenává vrchol Mönch v Bernských Alpách – 4140 mm. Na jižní straně Švýcarských Alp je hranice sněhu ve výšce 2900 metrů nad mořem, zatímco na severních svazích je to již od 2500 metrů. Jižní oblasti Švýcarských Alp jsou odvodňovány řekou Ticino, která je největším přítokem Pádu. Na území Alp navíc pramení řeka Inn, která patří k významným alpským řekám.

Švýcarské Alpy jsou velmi bohaté na jezera, většina z nich je ledovcového původu a mnohé jsou položeny vysoko v horách. Největším jezerem Švýcarských Alp je s rozlohou 581 km2 Ženevské jezero, jehož maximální hloubka dosahuje 310 metrů. Další známá jezera jsou Bodamské jezero, Lago Maggiore, Thunské jezero, Lac de Neuchâtel, Zürichsee nebo Vierwaldstätter See. Kromě jezer jsou horské oblasti bohaté také na vodopády, jejich největší koncentraci najdeme na území Bernských Alp. Největším vodopádem je kaskádovitý Reichenbach padající z výšky 540 metrů.